Anotace

1. BLOK

Představení časové a obsahové struktury semináře, vysvětlení průběžné reflexe jednotlivých bloků, pravidel, lektorů, účastníků – rychlou formou, následná práce s okamžitou reflexí:

Cvičení – Tady a teď

Co všechno Vám bylo do této chvíle komunikováno o tomto semináři?

Dílčí cíl: uvědomit si různé formy komunikace a jejich důsledky pro komfortní pocit účastníků.

Co vše je komunikace s rodiči?

Uvědomění si dalších forem komunikace, než je rozhovor: komunikace přes žákovské knížky a notýsky žáků, skrze vlastní webové stránky školy či třídy, dále pomocí emailu (hromadně, skupinově), telefonu – sms, hovoru. Komunikace může mít podobu krátkých, výstižných vzkazů i obsáhlých písemných úvah, kdy znovu můžeme zvažovat formu efektivní komunikace (např. osobní setkání).

Podrobněji se budeme věnovat komunikaci skrze žákovskou knížku či notýsku, která je ve škole častá, a kromě organizačních informací cílí na pochvaly, ale spíše také na poznámky, které mají vypovídat o výkonu dítěte a jeho nevhodného chování. Poznámky bývají učiteli vnímány spíše jako krajní řešení, avšak existuje určitá variabilita. (Viktorová & Smetáčková, 2014). Minimum poznámek svědčí někdy o obavě z profesního selhání či naopak sebevědomí, že učitel si záležitost s žákem vyřídí sám.  Část učitelů poznámky využívá častě – riziko nadužívání poznámek (ztráta účinnosti), nevhodně formulované poznámky (učitel sám sebe ztrapní). Hledisko věku – komu jsou vlastně poznámky určeny? Žákovi? Rodiči?

Skupinová komunikace s rodiči či rodičů navzájem je dalším fenoménem, zejména komunikace skrze sociální sítě. Seznámíme se s možnostmi a riziky tohoto fenoménu – zkreslení komunikace, pružnost, rychlost, aktivní mluvčí a mlčící, nesouhlasící většina, větší propojení rodin - s pozitivy a negativy.

Cvičení Na chvíli rodičem/učitelem

pracovní list č. 1

Představte si, že jste rodič, který je poprvé ve Vaší škole – co vidíte, s kým/čím se potkáte? Jak na Vás škola promlouvá, jakými způsoby, formami?

Vypište, ohodnoťte (škála 1-5) formy a způsoby z pohledu rodičů a učitelů.

Cvičení nad rámec prezentace (jako další možnost pro lektory): Porovnejte, jak na Vás působí tato dvě: Má neuvěřitelný binec v penále. Laskavě dohlédněte, aby měl penál v pořádku.

Ondra má polámané tužky v penále, nemá gumu. Dohlédněte prosím, aby si dal penál do pořádku.

Problémy očima rodiče a učitele

Cílem je vytvořit propojení pohledů učitelů a rodičů, kdy vidí stejné/podobné problémy, jen ze svého pohledu. Rozpory se často týkají míry uvedeného parametru, např. komunikace, náročnosti, modernosti, inkluzivity….Rozdíl je v orientaci rodiče na vztah vs. orientace učitele na výkon, což odpovídám funkcím rodiny a školy (Štech & Viktorová, 2001). Téma komunikace mezi rodinou a školou je však velmi aktuální i podle zjištění České školní inspekce (2017), protože je komunikace nejčastěji řešeno stížností, ve 40 % případů je stížnost rodičů oprávněná.

Role dítěte v komunikaci mezi rodinou a školou

Seznámíme se s rolí dítěte jakožto prostředníka – ve škole zastupuje rodinu a doma zastupuje školu (Štech &Viktorová, 2001, Montadon & Perrenoud, 1987 in Viktorová & Smetáčková, 2014). Dle Perrenouda můžeme mluvit o roli dítěte jako posla (paní učitelka říkala, že…), autora nebo dvojitého agenta (dítě umí „hrát“ na obě strany, jinak komunikuje doma, jinak ve škole, je to přirozené, ne vypočítavost, ale schopnost rozlišit různé kontext rodiny a školy. Někdy mohou sehrát důležitou roli emoce – především obava, stud. (Příklad: žák: „Bál jsem se to paní učitelce říct“…učitelka: „Ptala jsem se a on řekl, že je to v pohodě.“). Musíme počítat s hlediskem věku – čím je dítě mladší, tím mohu být informace zkreslenější.

Dále se budeme věnovat vytváření koalice dospělých nebo též rodiče a dítěte, probereme funkčnost a vhodnost, která v případě dospělých závisí hlavně na věku dítěte, koalice rodič – dítě komplikuje vztah s učitelem, který by však měl vnímat, že dítě je v těžké situaci a reflektovat, co rodiče posunulo k negativnímu postoji či budovat vztah s dítětem mez ohledu na rodiče. Koalice učitele s dítětem by učitel neměl nikdy připustit, i když nesouhlasí s postojem a chováním rodičů.

Pozornost je nutné věnovat tomu, co dítě doma sděluje – co sdělovat chce, co sdělovat musí a také, co nesděluje.  Budeme analyzovat důvody těchto postojů, ale také jak dítě informace sděluje, protože mohou mít jinou interpretační hodnotu, než zamýšlel učitel. Příklad: žák: „Mami, zítra jdeme do knihovny.“ a matka čte v notýsku tento záznam: „Ondra byl dnes naprosto příšerný, zítra jdeme do knihovny, zvažte prosím, jestli ho nenecháte doma.“

Cvičení – Zásady komunikace

pracovní list č. 2

Pročtěte si následující situace a z nich formulujte zásady komunikace s rodičem.

řada u okna: situace 1 – 3

řada u dveří: situace 4 – 6

Zásady komunikace učitele s rodičem

Zásady budou tvořiti účastníci v předchozím cvičení, shrneme pouze do následujících bodů to, k čemu účastníci v rámci cvičení měli dojít: Vytvořit základní podmínky (místnost – soukromí, čas – limit, základní estetika prostoru), naslouchat, parafrázovat, zrcadlit, reflektovat – respekt k rodiči, nemusíme souhlasit, ale můžeme přijmout, že rodič má takový názor; přijmout, že nejsme vševědoucí. Upřednostnit popis před hodnocením, pozitivně přeznačkovat. V závěru shrnout, na čem jsme se shodli, co lze dál rozvíjet.

Fáze rozhovoru

Účastníci si osvojí základní fáze rozhovoru:

Přivítání – vstřícnost, zájem

Úvodní polštářky – formulace pozitiv, širší souvislosti

Sdělení – věcně, popisně

Dopadové polštářky – hledání východiska, spojení sil

(Čapek, 2014)

2. BLOK

Cvičení – Typologie rodičů

pracovní list č. 3

skupinky

Zamyslete se ve skupinkách nad tím, s jakým typem rodičů z hlediska komunikace se ve škole

setkáváte?

 Se kterým typem se Vám komunikuje nejlépe, se kterým naopak nejhůře? Jak by měl vypadat ideální rodič?

(můžete si vymyslet svoji vlastní typologii, jakákoli slova jsou povolena)

Typologie rodičů

Vyhodnocení práce ve skupinách, následné shrnutí typologií, zarámování do základních kategorií. Typologie jako negativní škatulkování či pomoc pochopit styl komunikace.

Rodič jako partner, problém, klient.

Rodič podle zájmu, postoje k neúspěchu dítěte, vztahu ke škole a učitelům.

Krajní polohy: hyperprotektivní rodič, lhostejný rodič, agresivní rodič…

Promítají se osobnostní charakteristiky rodičů, jejich zkušenosti z dětství, rodinné zkušenosti či mýty, média.

Inspirace: Typologie Pomocník - motýl - organizátor - myslitel

Osy, podle kterých je typologie vytvořena, jsou z Pomocník (zaměřen na sociální vztahy, nikoli na výkony). Typologie popisuje nejen charakteristiky osobností, ale také způsob, jak s nimi efektivně jednat, abychom společně dosáhli cíle. Je nutné připomenout, že tuto stručnou typologii je potřeba brát v kontextu dalších informací a zkušeností s dotyčnými osobami a nebrat ji jako dogma. Je také pravděpodobné (podobně jako u jiných typologií), že profil konkrétní osobnosti je kombinací více charakteristik. U každého typu popíšeme charakteristiku, ale také typické chování při kritice, typické pocity, které se k danému typu váží a také styly komunikace, na které daný typ slyší a vedou pak k dohodě a spokojenosti všech aktérů.

Specifikace komunikace s rodiči žáků s SVP

Vyrovnávání se s odlišností, relativita pojmu neúspěch/úspěch, - konfrontace, bagatelizace…, Rodiče se vyrovnávají s odlišností svého dítěte. Využití znalostí a zkušeností rodičů, společné hledání řešení. Profesionální učitel – pracuje s dostatkem informací, s vyjasněním očekávání nároků, s nastavením hodnocení, s vyjasněním kompetencí mezi rodinou a školou.

Školní neúspěšnost v kontextu rodiny a školy

Mapování: Kdo může za neúspěch – hledání viníka, dopady na žáka, jak se chová rodič, cítí-li problém jako velký – možné reakce (od pocitů viny, po úzkost, stres, bagatelizaci)

Okolnosti, které hrají roli při zpracování neúspěchu dítěte.

Cvičení – Rozhovory

pracovní list č. 4

Dvojice

Téma: Žák ve škole selhává či má výchovné obtíže.

Vaším úkolem je připravit krátký rozhovor, kde jeden bude v roli učitele, sdělujícího situaci a druhý v roli rodiče.

Základní přístupy k rodiče selhávajícího dítěte

Budeme vycházet z proběhlých rozhovorů a zarámujeme: uklidnit rodiče, nabídnout podporu, přiznat právo na emoce, neponižovat, nekonfrontovat víc, než je nutné, pracovat s přirozenými důsledky, nabízet řešení. Mít na paměti dopady neúspěchu dítěte na vztahovou dynamiku rodiny – partnerský vztah rodičů, sourozenci, další blízcí.

Cvičení – chyby v komunikaci

pracovní list č. 4

Každý sám

Vzpomeňte si na rozhovory, kdy jste byli v jakékoli pozici (rodič, učitel, …), na které neradi vzpomínáte a zkuste analyzovat, co Vám v těchto rozhovorech vadilo.

Technická pozn. lektorům – myslet na bezpečí! – tj. vyplňuje každý sám (mohou zde být těžké věci), následně kdo chce, čte své postřehy.

Chyby v komunikaci ze strany učitelů

Opět využijeme zpětných vazeb z předchozího cvičení a doplníme do již identifikovaných bodů – nedostatek času, nevhodně zvolené místo, doba, forma, dostatečná příprava pedagoga, komunikace vytvářející pocity viny, používání nesrozumitelných výrazů, prvky pasivní agrese, příliš familiární či naopak strohé vyjadřování, přílišné zasahování do života rodin.

3. BLOK

V rámci pilotáže budeme věnovat blok i dalším cílovým skupinám (MŠ, SŠ, VP), v kurzu pro jednu cílovou skupinu rozšířit blok o praktické cvičení z prostředí cílové skupiny (rozbor kazuistiky, hraní rolí, brainstorming a tvorba alternativ k řešení).

Specifikace komunikace na střední škole

Komunikačním partnerem na střední škole bývá zprvu rodič, poté sám student. Zamyslíme se nad specifiky komunikace s mladými dospělými včetně reflexe jejich dosavadní zkušenosti se školou. Budeme se věnovat vývojovým specifikům, která komunikaci ovlivňují s důrazem na vysokou potřebu studentů být oceněni.

Připomenutí na závěr

Většina rodičů špatně nese kritiku svého dítěte.

Rodiče v danou chvíli jednají tak, jak nejlépe umí. Učitelé též

K rodičovství, ale i k učitelství patří i občasné selhání.

Většina rodičů má své děti ráda, i když z našeho pohledu ne vše dělají dobře.

Naším úkolem je udržet respekt k rodiči, snažit se získat je pro spolupráci, ale udržet si též vlastní hranice a důstojnost.

4. BLOK

Inspirace ze semináře – formou kolokvia

Účastníci budou pracovat s pracovními listy, do kterých si po každém bloku zaznamenají body, které je oslovily, inspirovaly, byl pro ně nové, vedl k zamyšlení. Každý účastník bude sdílet alespoň některé z bodů.

Vyberte 1 – 2 body (myšlenky), které Vás dnes inspirovaly nejvíce.

Použijte Vaše průběžná shrnutí z každého bloku.

Teoretická část - 4 hodiny a praktická část - 4 hodiny se v průběhu celého semináře prolíná, praktická část je zastoupena v každém z bloků.