Podpora vícejazyčnosti nepotlačuje význam angličtiny.

Za účasti slovenských i zahraničních hostí, mimo jiné i ministryně školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky Martiny Lubyové, velvyslanců Irska, Německa, Rakouska, Ruska a Francie na Slovensku, zástupců zahraničních kulturních institutů a zahraničních firem působících na Slovensku a především učitelů a ředitelů slovenských škol se ve dnech 6. a 7. května 2019 uskutečnila v Bratislavě druhá mezinárodní konference „Viacejazyčnosť na Slovensku – výzvy a perspektívy“. Konferenci zaměřenou na podporu výuky druhého cizího jazyka a jazyků národnostních menšin uspořádal Štátny pedagogický ústav v Bratislavě a jejími hosty byli zástupci Národního institutu pro další vzdělávání, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a naši odborníci a lektoři v oblasti jazykového vzdělávání.

Zatímco zavedení povinného druhého cizího jazyka do rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je od školního roku 2013/2014 v českých základních školách realitou, která jednoznačně přispívá k jazykové diverzifikaci a podpoře vícejazyčnosti v celé společnosti, Slovensko šlo od roku 2011 jinou cestou: možnost výběru prvního cizího jazyka, který se do té doby mohli slovenští žáci dle svých preferencí učit, byla nahrazena vzděláváním v jediném cizím jazyce – angličtině. Jak vyplynulo z aktuálních průzkumů ve slovenských školách, ani navýšení počtu vyučovacích hodin angličtiny nenaplnilo očekávání a nepřineslo po osmi letech této praxe lepší výsledky ve znalostech angličtiny žáků, ba naopak. Navíc došlo k úplnému potlačení zájmu žáků o jiné jazyky, a tedy principů vícejazyčnosti i v tak multikulturní zemi, jakou je Slovensko. 

Tyto výsledky jazykového vzdělávání na Slovensku v posledních letech jsou v rozporu jak s doporučeními Rady Evropy (mj. každý občan Evropy by měl kromě své mateřštiny ovládat minimálně ještě dva další jazyky), tak s revizí Společného evropského rámce pro jazyky, ve kterém se nově objevuje vícejazyčnost jako klíčová kompetence. Mimo jiné i na základě těchto skutečností přistoupilo ministerstvo školství Slovenské republiky k inovaci Státního vzdělávacího programu, který znovu otevírá žákům i rodičům možnost výběru preferovaného cizího jazyka.

Jak zdůraznila slovenská ministryně školství Martina Lubyová, je to krok k jazykové liberalizaci na Slovensku, která však neznamená potlačení a eliminaci angličtiny. Pokud si totiž žák zvolí na 1. stupni základní školy jako první jiný cizí jazyk a škola má možnost tuto výuku zajistit, pak musí na 2. stupni povinně začít studovat i angličtinu. Také pro Slováky zůstává angličtina dominantním jazykem v mezinárodní komunikaci, lingua franca, která má ve slovenském vzdělávacím systému stabilní ukotvení.

Znalost dalšího jazyka či jazyků kromě angličtiny naopak otevírá šance pro lepší využití ekonomického a pracovního potenciálu obyvatel každé země. Jak potvrdili i přítomní zástupci zahraničních firem, pouhá znalost angličtiny dnes v mezinárodním hospodářském a obchodním světě nestačí. Vícejazyčnost pak navíc zvyšuje senzitivnost vůči jiným jazykům a obohacuje i z hlediska lepšího pochopení jiných národů, jejich tradic a kultury. Výzkumy v neuropsychologii pak potvrzují, že studium cizích jazyků podporuje abstraktní a analytické myšlení, zlepšuje schopnost koncentrace a řešení problému a zpomaluje proces stárnutí mozku.

Marie Černíková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uvedla, že např. v České republice díky koncepci podpory vícejazyčnosti vzrostl v posledních letech zásadně zájem o výuku dalších cizích jazyků, především o němčinu.

Ředitelka Národního institutu pro další vzdělávání Helena Plitzová zmínila ve svém příspěvku mimo jiné, že rozvoj vícejazyčných kompetencí žáků zásadně ovlivňují možnosti cestování, studia a pracovního uplatnění v zahraničí – pro dnešní mladé lidi již není problém komunikovat v cizím jazyce!

Multikulturalita se stává v České republice i na Slovensku běžnou realitou téměř každé školy a třídy. Pokud mluvíme o vícejazyčnosti, pak nejde již jen o výuku a osvojení prvního, případně druhého cizího jazyka, ale vícejazyčnost a multikulturní klima souvisí také se stále větším počtem dětí/žáků cizinců, kteří do našeho vzdělávacího systému vstupují. Tito žáci a jejich rodiče, ale hlavně učitelé, kteří se podílejí na jejich začleňování do školy i společnosti, potřebují systematickou a systémovou podporu. Takovou komplexní pomoc dnes již dokáže poskytovat celoplošně Národní institut pro další vzdělávání, a to v různých oblastech: vzdělávací a metodickou, informační, síťováním aktérů, poradenstvím, zprostředkováváním tlumočníků a adaptačních koordinátorů do škol atd.,“ dodala Helena Plitzová.

Jazykovému vzdělávání byla na Slovensku podobně jako u nás věnována vždy velká pozornost. Konference, jejíž součástí byly i praktické workshopy k různým tématům, přilákala do Bratislavy více než 200 účastníků a hostí. Potvrdila, že problémy a výzvy související s jazykovým vzděláváním jsou obdobné jak na Slovensku, tak v České republice.

Alena Faberová